Přeskočit na obsah

Program Surveyor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Program Surveyor
Základní popis
StátSpojené státy americké
OrganizaceNASA
Cílpřistání na Měsíci
Historie
Náklady469 mil. $
Trvání19661968
První start30. května 1966
Poslední start7. ledna 1968
Úspěšné starty5
Selhání2
SoučástiSurveyor 1
Surveyor 2
Surveyor 3
Surveyor 4
Surveyor 5
Surveyor 6
Surveyor 7
KosmodromCape Canaveral Launch Complex 36
Dopravní prostředky
Nosná raketaAtlas-Centaur
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Žlutě jsou vyznačena místa přistání sond Surveyor

Program Surveyor byl program amerických bezpilotních sond určených pro měkké přistání na Měsíci. V letech 1966 až 1968 jej řídila agentura NASA v rámci přípravy přistání lidí v programu Apollo.

Cíle programu

[editovat | editovat zdroj]

Po předchozích zčásti úspěšných programech Pioneer a Ranger následoval náročnější program, jehož cílem bylo připravit podmínky pro připravované přistání Američanů na Měsíci v rámci programu Apollo. Konkrétním úkolem programu Surveyor bylo vyslat v období let 1966 až 1968 sérii deseti sond, které by měkce přistály na povrchu a provedly základní průzkum.[1] Studie k tomuto programu byly zahájeny již v roce 1960. Program byl po úspěchu prvního Surveyoru zásadně upraven, mj. zredukován na sedm misí. Důvodem byly i potřebné úspory v rozpočtu NASA. Sondy 1 až 4 vynesla nosná raketa Atlas Centaur D, zbývající tři novější Atlas Centaur 1A.

Seznam sond

[editovat | editovat zdroj]
  • Surveyor 1, start v květnu 1966, měkké přistání na Měsíci, 11 147 fotografií, velký úspěch.
  • Surveyor 2, start v září 1966, tvrdý dopad na Měsíc bez výsledků, neúspěch.
  • Surveyor 3, start v dubnu 1967, měkké přistání, fotografování, úspěšná. Později poblíž přistálo Apollo 12.
  • Surveyor 4, start v červenci 1967, tvrdý dopad bez spojení, neúspěch.
  • Surveyor 5, start v září 1967, měkké přistání, měření povrchu, úspěšná mise.
  • Surveyor 6, start v listopadu 1967, úspěch jako předchozí.
  • Surveyor 7, start v lednu 1968, úspěch jako předchozí dvě mise.

Program doplňovaly tři nečíslované zkušební lety, které byly v COSPAR označeny:

  • Zkušební let 1 – 1965-064A
  • Zkušební let 2 – 1966-030A
  • Zkušební let 3 – 1966-095A

Vybavení sond se postupem času variantu od varianty zvyšovalo. Startovní hmotnost sond se pohybovala v rozmezí 995 až 1037 kg, přistávací hmotnost činila 279 až 286 kg. Měly mj. panoramatickou televizní anténu, některé mechanickou lopatku a přístroje k analýze povrchu, teploty a dalších parametrů.

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké sondy, s. 270. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]